SDM 2016 – Program v Krakově

Jedu! Jedeš? Jedeme! Čím více se blížíme ke Krakovu, tím více přibývá aut s jinou než polskou registrační značkou a upoutávek na Světové dny mládeže. Nálada je výborná, autobus si zpívá a během dvou hodin jsme v Krakově. Tři červená písmenka SDM vidíme opravdu všude, na tramvajích, kolem cest, dokonce i na čerpacích stanicích je koutek se suvenýry!

Náš autobus nám zastaví přímo v Českém národním centru ve starobylém cisterciáckém klášteře ve farnosti Mogila. Dostáváme „poutnický batůžek“ s mapou Krakova, pláštěnkou, stravenkami na celý týden a mnoha dalšími užitečnými věcmi. Lepíme si na zápěstí žlutý pásek s nápisem ČESKÁ REPUBLIKA a s číslem, který slouží jako vstupenka do ČNC, a také jako bezpečnostní opatření v případě úrazu.

V „ČNC“ (familiární oslovení příliš dlouhého názvu Českého národního centra :)) se během pondělí shromáždí 6000 poutníků z České republiky. Setkáváme se s ostatními členy našeho spolča, kteří se předprogramu v Łazech neúčastnili. Většina z nás se odchází ubytovat do školy společně s mladými z celé Ostravsko-opavské diecéze. Škola je od ČNC vzdálena cca 15 minut chůze. Spíme na karimatkách ve třídách, do jedné třídy se vejde 25 spáčů.

Už od rána je z ČNC slyšet zpěv Schóly brněnské mládeže. Hledáme místo před pódiem, abychom dobře viděli a slyšeli katechezi od některého z biskupů a následující mši. Odpoledne se zúčastňujeme mezinárodního festivalu mládeže. Co to znamená? Máme možnost vybrat si z nekonečného množství workshopů a koncertů polských a zahraničních umělců. Zvlášť se nám líbil koncert moravského zpěváka Pavla Helana, kterému se podařilo roztančit v rytmu českých lidových písní i poutníky z Indie. :) Cestujeme přeplněnou tramvají zpátky do ČNC a těšíme se na večerní program. „Mám pocit, že jsem tak nějak blíž k lidem“ volá Iva, smějeme se, obklopeni „blízkými lidmi“ opravdu ze všech stran.

Večerní programy jsou nádherně připravené. Každý den se modlíme jednu z krásných modliteb církve: Růženec, Korunku k Božímu milosrdenství a Křížovou cestu.

V sobotu ráno si balíme karimatku a spacák a po mši svaté vyrážíme směrem na Campus Misericordiae, veliké prostranství, kde proběhne vigilie s papežem. Dav houstne. Pokud jsme si na začátku týdne mysleli, že víme, co to znamená HODNĚ lidí, pletli jsme se… :) Potkáváme poutníky z Evropy, Ameriky, Afriky, Asie i Austrálie. Po několika hodinách šťastně nacházíme místo v sektoru, hrajeme BANG, povídáme si s poutníky okolo nás a čekáme na večerní vigilii.

Modlitba ve velkém společenství má nádhernou sílu. Úžasný moment nastává, když nás papež František po svědectví syrské křesťanky vyzývá k společné tiché modlitbě. Celý Campus Misericordiae ovládne ohlušující ticho. Statisíce mladých lidí se společně ztiší a modlí.

Vzpomínky na Dny strávené v Krakově zůstanou navždy v našich srdcích, ale jak řekl papež František: „Světové dny mládeže závěrečnou mší nekončí, ale naopak začínají! Doba, kterou dnes prožíváme, nepotřebuje pohovkovou mládež, nýbrž mládež, která už má obuté boty nebo spíše pohorky. Dnešní svět vás žádá, abyste byli protagonisty dějin, protože život je krásný vždycky, když jej chceme žít, vždycky když chceme zanechat stopu.“

Přeju nám všem, mladé mládeži i starší mládeži, abychom si nenechali ukrást svobodu a nevyměnili skutečné štěstí a smysl života za komfortní pohovku, která nás uspává!

Na závěr bych vám chtěla poděkovat za vaše modlitby a za to, že jste nám umožnili i díky sbírkám v kostele se Dnů v Krakově zúčastnit! Máme spoustu zážitků, o které se s vámi rádi podělíme v neděli 18. 9. 2016 v 15.00 na faře v Jaktaři.