Připojuji návrh textu. který můžete použít pro informování věřících např. skrze webové stránky svých farností:

Drazí věřící,

za pár dní oslavíme Velikonoce, které jsou pro většinu z nás neodmyslitelně spojeny s vykonáním velikonoční svaté zpovědi. Už nyní je jasné, že letošní slavení největších křesťanských svátků bude jiné, než bychom si přáli. Opatření vlády se prodloužila na další dny, což zasáhne také možnost vykonání velikonoční svátosti smíření. Mnozí si pamatují, jak se v katechizmu učili, že katolický křesťan je povinen vykonat alespoň jednou za rok svatou zpověď a to v době velikonoční. Právě proto tuto skutečnost prožívá nejhůře starší generace. Zároveň v současné době pandemie je to právě ona starší generace, která je nejvíce zranitelná a ohrožená. Někteří byste byli ochotni přijít ke svaté zpovědi i za cenu setkání s ostatními v kostele, což znamená riziko. Chceme být nejen poslušni vládním opatřením a dávat dobrý příklad, ale také chceme chránit každého z vás před možností nebezpečí. Z tohoto důvodu se z rozhodnutí biskupa před Velikonocemi zpovídat nebude. Velikonoční svátost smíření se bude konat po ukončení karanténních opatření po svátcích, kdy bude rozšířená možnost podobně, jako tomu běžně bývá před svátky, včetně cizích zpovědníků. Před Velikonocemi je vhodné provést doma zpytování svědomí a lítost nad hříchy s prosbou o Boží odpuštění. Je vhodné připojit četbu evangelia, například podobenství o marnotratném synovi, ztracené ovci a podobně, a chvíli se nad textem zamyslet.

Boží milosrdenství je nezměrné a určitě není Božím přáním, abychom se vydávali nebezpečí a riskovali zdraví své i jiných. Martin David
generální vikář

Vademecum pro kněze – Velikonoce 2020

Toto Vademecum pro kněze připravila liturgická komise České biskupské konference na základě dekretu Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ze dne 19. 3. 2020 (Prot. n. 153/20), dekretu téže kongregace ze dne 25. 3. 2020 (Prot. n. 154/20) a na základě vyjádření diecézních biskupů k otázkám rozeslaným 23. 3. 2020.

1. Všeobecné zásady

• Kněží mají slavit obřady Svatého týdne bez účasti lidu, tj. s jedním nebo dvěma přisluhujícími (např. jáhnem, akolytou, ministrantem). Vzhledem k současné situaci není vhodné, aby přisluhujícím byl někdo z dětí nebo starší 65 let apod. Z hygienických důvodů je lepší, pokud kněz např. čte z misálu položeného na oltáři, než aby mu ho přisluhující držel u sedadla.
• Kněží, kteří by obřady slavili zcela bez přisluhujících, mohou zvážit, zda nedat přednost Denní modlitbě církve, jak to rubriky předpokládají.
• Koncelebrace např. faráře a kaplana při obřadech velikonočního tridua spolu s jedním přisluhujícím je i za stávajících opatření možná. V případě tří kněží by asistenci vykonali koncelebranti, aby byl zachován maximální počet tří účastníků bohoslužby (samozřejmě za dodržení potřebných hygienických opatření). Toto pravidlo platí při obdobných zmínkách i dále.
• Při bohoslužbách s přisluhujícím či koncelebrovaných je potřeba dodržovat v této době nařízená opatření: rouška na ústech, dostatečný odstup mezi lidmi apod.
• Při slavení eucharistie se doporučuje použít palu nejen na přikrytí kalicha, ale i na přikrytí patény; týká se to jak bohoslužeb slavených s přisluhujícím, tak koncelebrovaných.
• V případě koncelebrujících kněží je vhodné, aby celou eucharistickou modlitbu říkal předsedající sám.
• Při všech bohoslužbách se vynechává pozdravení pokoje.
• Eucharistie přisluhujícímu se podává pod způsobou chleba na ruku, případní koncelebranti přijímají podobojí namáčením, předsedající přijímá krev Páně po přijímání koncelebrantů a také purifikuje. Je potřeba dbát na používání čistých purifikatorií i na jejich náležité praní. Je-li někde důvod k větší obezřetnosti, je možné použít dva kalichy a popř. i dvě patény.
• Věřícím je třeba oznámit začátek bohoslužeb, aby se mohli připojit v modlitbě.
• Základním úkolem pastýřů je vést věřící v tyto dny k modlitbě, zvláštním způsobem by se měla doporučovat modlitba hodin (Denní modlitba církve).
• Kde je to možné s ohledem na technické prostředky a také s ohledem na důstojnost a krásu liturgie bez lidu, je možné bohoslužby přenášet přímým přenosem, není však dovoleno nabídnout věřícím k dispozici jejich záznam. V případě, že se bohoslužba z farního kostela přenáší, je homilie povinná.
• Liturgická komise ve spolupráci s Liturgie.cz představí bezprostředně po 5. neděli postní podrobnější podporu pro osobní a rodinnou modlitbu.

2. Svátost smíření před Velikonocemi

• Apoštolská penitenciárie v Poznámce o svátosti smíření v situaci současné pandemie mimo jiné uvádí, že „přísluší diecéznímu biskupovi, aby pro kněze a kajícníky stanovil rozumná opatření, která mají platit při individuálním slavení svátosti smíření, jakými jsou prostorné místo mimo zpovědnici, dodržení dostatečné vzdálenosti, použití ochranných masek, aniž by však byla ohrožena absolutní pozornost věnovaná zachování zpovědního tajemství a patřičné diskrétnosti.“
• Je možné také připomenout důležitost dokonalé lítosti, kterou zmiňuje Apoštolská penitenciárie v Poznámce o svátosti smíření v situaci současné pandemie: „Tam, kde se jednotliví věřící ocitli v bolestné nemožnosti přijímat svátostné rozhřešení, je třeba připomenout, že dokonalá lítost, vycházející z lásky k Bohu milovanému nade všechno, vyjádřená upřímnou žádostí o odpuštění (takovou, jakou je kajícník v této chvíli schopen projevit) a doprovázená votum confessionis, tj. pevným předsevzetím jít co nejdříve ke svátostné zpovědi, získává odpuštění hříchů, a to i smrtelných (srov. KKC, č. 1452).“
• Pokud budou trvat současná restriktivní opatření, kněží mohou požádat věřící, aby s ohledem na pandemii odložili svátost smíření na dobu po Velikonocích. Je potřeba, aby faráři svým farníkům oznámili, jak bude tato věc upravena v jejich farnosti. Budou přihlížet mimo jiné k věku a zdraví jak svému, tak farníků.

3. Květná neděle

• Bohoslužba za účasti jednoho nebo dvou přisluhujících se smí konat v katedrálách, farních kostelích, případně na dalších místech; avšak vždy pouze uvnitř budovy.
• Použije se jednoduchý vstup (třetí způsob dle misálu – Český misál 2015, s. 129), kněz může požehnat ratolesti po úvodním pozdravu žehnací modlitbou uvedenou v misále (Český misál 2015, s. 124). Čtení o vjezdu do Jeruzaléma se vynechává.
• Podle vhodnosti může kněz požehnat více ratolestí, které si věřící budou moci, až to bude možné, odnést domů.

4. Mše při svěcení olejů

• Mše při svěcení olejů se koná jako obvykle ve čtvrtek Svatého týdne bez účasti kněží
  a věřících, s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
• Možnost vyzvednutí posvátných olejů bude kněžím oznámena jednotlivými biskupy. Oleje požehnané před loňskými Velikonocemi je třeba prozatím uchovat.
• Obnova kněžských závazků se při této mši vynechá. Kněží budou moci kněžské závazky obnovit formou soukromé modlitby ve svých farnostech při večerní mši na památku Večeře Páně, popř. při nešporách.

5. Mše na památku Večeře Páně

• Kněz, který neslaví mši na památku Večeře Páně, se jako obvykle v tento den místo toho modlí nešpory.
• Kněžím se letos mimořádně dovoluje, aby tuto mši slavili bez účasti lidu, tedy s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
• Tuto mši je možné slavit na kterémkoli vhodném místě.
• Vynechává se mytí nohou.
• Pro jeho specifikou podobu je vhodné použít římský kánon.
• Po mši svaté se nekoná přenesení Nejsvětější svátosti. Eucharistie po celé triduum zůstává v hlavním svatostánku. Oltář se odhalí jako obvykle.
• Kněží mohou obnovit své kněžské závazky po evangeliu či homilii; pokud se modlí nešpory, mohou obnovu slibů zařadit před kantikum Panny Marie – viz níže.

6. Památka umučení Páně na Velký pátek

• Kněz, který neslaví Památku umučení Páně, se jako obvykle v tento den místo toho modlí nešpory.
• Památka umučení Páně se slaví jen v katedrálách a farních kostelích s jedním nebo dvěma přisluhujícími bez účasti lidu.
• Čtení pašijí se rozdělí mezi kněze a přisluhující; může je též přečíst sám kněz (jáhen).
• Výzvy k velkopátečním přímluvám ať pronáší přisluhující, orace vždy sám celebrant.
• V přímluvách bude doplněna 11. přímluva za ty, kdo se nacházejí ve zmatku, za nemocné a zemřelé – viz níže.
• Kde je zvykem uctívat kříž políbením, musí být toto gesto omezeno výhradně na celebranta.
• Tam, kde nebudou obřady přenášeny přímým přenosem, mohou kněží tuto památku slavit jednodušším způsobem – viz níže.

7. Soukromá modlitba v kostelích

• S ohledem na místní podmínky a aktuální nařízení vlády ČR mohou kněží během velikonočního tridua ponechat kostely otevřené pro soukromou modlitbu věřících. Nebude se ale připravovat adorace kříže ani tzv. Boží hrob z důvodu možné větší koncentrace lidí v kostelích.

8. Bílá sobota

• Obřady katechumenátu tradičně spjaté s ránem Bílé soboty jsou odloženy na dobu, kdy bude možné slavit iniciační svátosti. Termín určí diecézní biskup.

9. Velikonoční vigilie

• Kněz, který neslaví velikonoční vigilii, se jako obvykle modlí místo toho modlitbu se čtením ze slavnosti Zmrtvýchvstání Páně.
• Velikonoční vigilii je dovoleno slavit výlučně v katedrálách a farních kostelích, kněží ji slaví s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
• Slavnost velikonoční svíce bude zahrnovat pouze její zapálení a Exsultet – viz níže.
• Bohoslužba slova se slaví obvyklým způsobem.
• Z křestní bohoslužby se použije pouze obnova křestního vyznání.
• Udělování iniciačních svátostí je odloženo na pozdější termín.
• Slavení eucharistie se koná obvyklým způsobem.
• Rubriky pro upravené slavení velikonoční vigilie naleznete níže.

10. Boží hod velikonoční

• Mši svatou v den slavnosti Zmrtvýchvstání Páně slaví kněží s jedním nebo dvěma přisluhujícími.
• Sekvence se zařazuje pouze tehdy, jestliže se zpívá.
• Pokud nebudou zmírněny restrikce, kněží odloží velikonoční podávání eucharistie na dobu velikonoční, popř. až to bude možné.
• Žehnání pokrmů o Velikonocích mohou věřící vykonat ve svých domovech – viz níže.

Žehnání pokrmů

Žehnání pokrmů o Velikonocích souvisí se starou postní praxí, která zapovídala požívání nejen masa, ale i vajec a sýra. Zvláštní symboliku má velikonoční vejce – symbol života. Žehnací modlitbu pronáší zpravidla otec rodiny, úryvek z Písma může číst někdo jiný. Žehnací modlitbu neprovází ani znamení kříže, ani kropení svěcenou vodou. Je na kněžích, aby tento text k žehnání pokrmů nabídli svým farníkům.

Úryvek z Písma pro žehnání pokrmů na výběr: Gn 1,27–31a; Gn 9,1–3, Lk 11,9–13

Žehnací modlitba pro požehnání pokrmů:

Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože,

ty všechno naplňuješ svým požehnáním;

shlédni na nás, když dnes o slavnosti zmrtvýchvstání tvého Syna

děkujeme za tvé dary,

které mají sloužit k uchování našeho pozemského života,

a uč nás přijímat je z tvých rukou tak,

aby všechno směrovalo k tvé oslavě.

Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

 

Rozhodnutí biskupa ostravsko – opavského k duchovní správě a liturgické službě ve Svatém týdnu a velikonoční době 2020

S velkou vírou v Boží přítomnost, veden zodpovědností za zdraví a život věřících a celé společnosti, s odkazem na dřívější dokumenty a nařízení sděluji diecézním i řeholním kněžím působícím v ostravsko – opavské diecézi pokyny, které navazují na Vademecum pro kněze – Velikonoce 2020 připravené Liturgickou komisí ČBK a jsou v naší diecézi závazné.

1. Dispens

Od začátku zákazu veřejných bohoslužeb je v platnosti dispens od účasti na nedělní mši svaté platný až do odvolání.

S ohledem na aktuální nařízení Ministerstva zdravotnictví, veden pastýřskou péčí o zdraví věřících a kněží, nařizuji až do odvolání slavení všech mší svatých a Velikonočního tridua bez účasti věřících, pouze s nutnou asistencí. Totéž platí pro kaple v klášterech a řeholních domech. Mimo bohoslužby mají být kostely otevřeny pro osobní modlitbu.

Zvu všechny – duchovní i laiky – k vytrvalé modlitbě v domácích komunitách podle učení Ježíše Krista: „Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na jakékoli věci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,19–20)

Zvláště zvu ke společné modlitbě každý večer ve 20 hodin, vyhlášené už dříve. Kéž se rodiny v této mimořádné situaci stávají stále více domácími církvemi, aby tak vytvářely rodinu církve v naší diecézi.

1. Svátost pokání a smíření
2. Kodex kanonického práva (kán. 960–961) umožňuje v případě fyzické nemožnosti dosáhnout smíření jiným způsobem, než je zpověď. Pokaždé, když je vážný důvod a není příležitost ke zpovědi, je k přijetí Boží milosti zapotřebí, aby si věřící „zároveň předsevzal, že jednotlivě vyzná v přikázané době těžké hříchy, které nyní takto nemůže vyznat“. Katechismus katolické církve v čl. 1452 vysvětluje, že „lítost, která vyvěrá z lásky k Bohu, milovanému nade vše, nazývá se dokonalá lítost nebo lítost z lásky. Taková lítost odpouští všední viny; dosáhne také odpuštění smrtelných hříchů, zahrnuje-li pevné předsevzetí jít ke svátostné zpovědi, jakmile to bude možné“. Papež František hovoří o „zpovědi touhy.“ Povinností duchovních správců je vysvětlit věřícím zmíněné možnosti způsobů smíření prostřednictvím internetových stránek farnosti, případně nakopírovat a nabídnou k rozebrání v kostele.
3. Ve farnostech se nebude konat velikonoční zpovídání. Jen ve výjimečných situacích, kdy to žádá pastorační péče, ať je dána příležitost přijmout svátost pokání a smíření těm věřícím, kteří o ni osobně požádají. Předem se s knězem telefonicky domluví. Místem konání takové zpovědi ať není zpovědnice, ale zákristie, kostel, nebo vhodný venkovní prostor v areálu kostela. Je přitom potřeba dodržet zásady opatrnosti a bezpečnostní pravidla (rouška, vzdálenost 2 metry). To platí jak pro kajícníka, tak pro zpovědníka. Současně je nutné dbát na to, aby nedošlo k porušení zpovědního tajemství.
4. Po ukončení mimořádných opatření bude třeba dát příležitost ke svátosti smíření všem a pozvat je k svatému přijímání v rámci poděkování za překonání nemoci (přesunutá velikonoční zpověď)
5. Není dovolena zpověď prostřednictvím elektronické komunikace (telefon, internet atd.). Svatý stolec nikdy nedovolil zpověď po telefonu a všechna dosavadní prohlášení jasně zakazují zpověď „na dálku“, přičemž upozorňují, že ve virtuálním prostoru „nejsou svátosti“.
6. V případě, kdyby kněz nabyl přesvědčení, že nastala „závažná nutnost rozhřešení více kajícníků najednou bez předchozího jednotlivého vyznání“, obrátí se na diecézního biskupa, který má právo rozhodnout, zda se jedná o „závažnou nutnost“.

Návštěvy nemocných

1. Jste-li pozváni k nemocnému v domácnosti, dodržujte bezpečnostní opatření (rouška, rukavice, dezinfekce).
2. Infikovaní pacienti v domácí léčbě nejsou v ohrožení života a návštěvu možno odložit.
3. Při návštěvách neinfikovaných pacientů v nemocnicích a domovech je třeba dodržet všechna nařízení těchto ústavů s tím, že umírajícím nelze odepřít přijetí svátostí (jde o „základní lidská práva a svobody“, která mají v Ústavě nejvyšší prioritu).
4. Návštěvy infikovaných pacientů izolovaných v nemocnicích jsou možné jen v plastové kombinéze a všech ostatních ochranných prostředcích, které používají lékaři.

1. Svaté přijímání

Výklad třetího církevního přikázání („Přijmout Svátost oltářní aspoň ve velikonoční době“) říká, že se jedná o časové období od Popeleční středy do Slavnosti Seslání Ducha Svatého. Vzhledem k současné situaci usilovně povzbuzuji všechny věřící k duchovnímu svatému přijímání, kterému má předcházet kající úkon a dokonalá lítost. Nové příležitosti ke zpovědi a splnění tohoto přikázání budou pro všechny po ukončení restriktivních opatření vlády.

1. Svatý týden

Organizace bohoslužeb Svatého týdne vychází z dekretu Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ze dne 19. 3. 2020 a řídí se pokyny uvedenými ve Vademecum pro kněze – Velikonoce 2020. Doporučuji dodržet v sídelních farnostech obvyklý pořad bohoslužeb, přestože budou bez účasti věřících. Je třeba informovat farníky o tom, kdy začínají tyto bohoslužby, aby se mohli s celebrantem duchovně spojit ve svých domovech.

1. Křest

Křest katechumenů je třeba odložit na Svatodušní vigilii, pokud bude zrušen nouzový stav a omezení shromažďování nařízená vládou ČR.

VII. Slavnost Prvního svatého přijímání

1. Pokud jsou zavřeny školy, mají být děti doma. Proto se pro ně neorganizují žádné aktivity ve farnostech (včetně první svaté zpovědi).
2. Pokud zákaz shromažďování nebude zrušen a děti nepůjdou do školy, je nutno zrušit První svaté přijímání až do ukončení zákazu. Až se vrátí děti do škol a bude zrušen stav nouze, rozhodnutí o Prvním svatém přijímání je nutno nechat na jednotlivých rodičích po dohodě s farářem. Každý případ je zapotřebí rozlišit individuálně, není možné rozhodovat hlasováním nebo většinovým názorem.
3. Povzbuzuji duchovní správce, aby byli ve stálém kontaktu (telefonním nebo e-mailovém) s rodinami dětí, které se připravují k Prvnímu svatému přijímání, a naslouchali jejich názorům.

 

VIII. Pohřeb

Na pohřby existuje státní výjimka, ale je třeba být velmi opatrný a dohodnout se jen na malé skupině nejbližších. Doporučuji pohřební obřad jen u hrobu.

Milí spolubratři, ujišťuji vás, že v této náročné době jsem s vámi a modlím se za vás. Jsme vám spolu s biskupem Martinem k dispozici. Mimořádný čas je pozváním k našemu posvěcení. I já prosím slovy z Missa chrismatis: „Modlete se i za mě. Prosme Pána: ať je váš biskup věrný svému apoštolskému poslání a ať se mezi vámi opravdu stane obrazem Ježíše Krista, velekněze, dobrého pastýře, učitele a služebníka všech“. Svěřuji vás a vaši službu Ježíši Kristu Nejvyššímu Veleknězi a ze srdce Vám žehnám.

František Václav Lobkowicz biskup ostravsko – opavský