SDM 2016 – Předprogram v diecézi Sosnowiec

Když papež František vyhlásil před dvěma lety v Brazílii místo příštích světových dnů mládeže, zajásali jsme. Krakov? Hurá! Tak blízko! Určitě jedeme!

Ve středu 20. července po mši celebrované naším biskupem Františkem naskakujeme do autobusů a vyrážíme směr Polsko. Na hranicích kontrolují usměvaví celníci naše jízdní doklady, z plakátů a billboardů nám mává svatý otec. Celý autobus zpívá zbožné i nezbožné písně a moc se těší na svou první zastávku v městečku Łazy. V městečku, které se stejně jako mnoho dalších zapojilo do realizace světových dnů mládeže, nás vítá skupina farníků. Jednotlivé rodiny si nás, poutníky z ČR a z Řecka, i s těžkými batohy rozebírají a na pět dní nás přijímají ve svých domovech. Máme se báječně! Poláci si na přípravě naší návštěvy dali opravdu záležet. „Přejeme si, aby dny strávené v Polsku zůstaly navždy ve vašich srdcích, abyste o nich mohli jednou svým dětem vyprávět! Doufáme, že naším pohostinstvím alespoň z malé části splatíme dluh, který vůči vašemu národu máme, vždyť z vaší země nám královna Doubravka kdysi přinesla Slovo Boží!“

Doslova si užíváme pestrého programu. Prohlížíme si město Łazy a zámek Ogrodzieniec, koupeme se v aquaparku, učíme se polsky. Obědváme „šviňu zasmažanu“ = řízek a někteří Češi jsou nemile překvapeni, když jsou jim naservírovány buráky (v ČR červená řepa :)).

Dokonce máme možnost navštívit i koncentrační tábor v Osvětimi a v tiché modlitbě vzpomenout na oběti holokaustu.

Mezi nejsilnější zážitky patří pěší pouť do Čenstochové. Po „pobudce“ v 5.00 pochodujeme společně s mladými z celého světa ubytovanými ve stejné diecézi jako my. Do asi pětitisícového davu nemilosrdně praží slunce (ano, i v roce milosrdenství :)), ale horko nás nemůže zastavit, spíše ještě víc podporuje poutnickou náladu a my s ještě větším zápalem zpíváme písně typu „Slunce Kristovy lásky, ať ozáří nás…“ a „Laudato si, dík za teplo, když slunce plane,…“. Po náročném dni s dvaceti kilometry v nohách uctíváme obraz Matky Boží a slavíme Eucharistii na místě, kde se před 25 lety setkali mladí s papežem Janem Pavlem II.

„Pro naše poutníky musí být všechno čerstvé“, usmívají se na nás dobrovolníci a každému podávají papírový sáček se svačinou. Později se dozvídáme, že pro nás jídlo chystali až do půl čtvrté hodiny ranní. V neděli trávíme čas s „našimi rodinami“ a večer se setkáváme společně u farního táboráku. Hrajeme hry, tancujeme a zpíváme. Navzájem si říkáme české jazykolamy a polské „łamańce językowe“. Je nám spolu dobře. Předprogram je za námi. V pondělí ráno opět skáčeme do autobusů s těžkými batohy i s těžkým srdcem, protože loučit se s tak báječnými hostiteli není jednoduché.