Roráty jsou liturgicko – hudební formou ranní mariánské mše svaté, která se koná v adventní době. Název je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte shůry). Typické české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí, nemají v evropské kultuře obdobu. Roráty jsou komponovány způsobem nazývaným „tropování“. To znamená, že bylo použito některé melodie gregoriánského chorálu, které byl dán nový český text. Celý takto nově vzniklý zpěv (např. Introitus, Kyrie, atd.) byl ještě na vhodných místech rozdělen a proložen písněmi. Došlo tak k vzniku jedinečného útvaru, kdy chorální úseky navozují myšlenku, která je rozvíjena písněmi. Chorály pak vždy zpívala literátská bratrstva z kůru, při zpěvu písní se připojoval zpaměti i lid. Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV., jenž zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, jež svého vrcholu dosáhla v 16. století.