Ano, opět to letos přišlo – volejbalový turnaj mezi děkanáty (přijel totiž i tým z Ostravy, takže se rozšířilo pole působnosti), známý také pod názvem OpaCUP. Znáte nás, nikdy se nešetříme, a tak i dne 24. 2. jsme za farnost Jaktař postavili dva týmy: Jaro 1 a Jaro A.
Naštěstí jsme nehráli sami proti sobě, všech osm zúčastněných týmů bylo rozděleno do dvou skupin, kde hrál tzv. každý s každým. Týmu Jaro 1 se bohužel ve skupině tolik nedařilo, soupeřům jsme sebrali jen jeden set, nicméně všechny zápasy byly velmi vyrovnané. Posuďte sami, utkání s týmem TEAM skončilo následovně: 13:15, 15:13 a 13:15. Jak ale Vašek Č. sám řekl: „No, soupeř nebyl dobrý, my jsme bohužel byli horší.“
Týmu Jaro A se vedlo o poznání lépe. Sice jsme prohráli první zápas (Pavel N. z toho byl „překvapený, ale spokojený“), ale zato se nám povedlo vyhrát všechny zbývající a postoupili jsme do čtvrtfinále. Poruba A nás v prvním setu dosti trápila (prohráli jsme 9:15), ale zbývající dva sety jsme ovládli my (15:11 a 15:12), což se nedá popsat jinak, než jak to vyjádřila Maru H.: „Woooo!“
Myslíte si, že tým Jaro 1 se pak na celý turnaj vykašlal, sklapl podpatky a šel domů? Chyba! Zůstal až do konce a při vzájemných zápasech vše vyhrál, takže nakonec skončil na pátém místě! Slovy Vaška Č.: „Hele, my jsme byli první ve skupině B, takže dobrý.“
Konečně přišlo finále – Jaro A a SomToOdflak (neporažení soupeři z prvního zápasu). Po domluvě s rozhodčími se sety prodloužily z 15 bodů na 25. Byly to ohromné nervy. Bety si málem vyřvala hlasivky, mně spadly z rukou hodinky a ve všech obličejích se zračila nervozita a napětí. Bohužel jsme soupeřům podlehli i podruhé a skončili jsme na druhé příčce. To ale nevadí, protože jsme tím dosáhli našeho nejlepšího výsledku!
A když odečtete výsledek týmu Jaro A (2) od výsledku Jaro 1 (5), odečtete ještě počet zúčastněných novinářů (1) a počet zúčastněných kněží (1), získáte takovou číslici, jakou turnaj hodnotíme. Bereme to jako výzvu, abychom pilně trénovali a příští rok se zase zúčastnili.
Terezie Smolková