Také se vám zdá, že jsme se spolčem už dlouho nic nepodnikli? Tak nebuďte smutní, jelikož na jeden výlet jsme v sedmičlenné sestavě vyrazili 3. 2. a bylo to úplně super!
Protože jsme inteligentní mladí lidé, nevyrazili jsme společně z jednoho místa, ale našli jsme se postupně ve vlaku (výchozí stanice Opava a Opava-Vávrovice), absolutně bez problémů. Zahráli jsme si hru Město, jméno, zvíře, věc, (obohacenou o bonusové kategorie „rostlina, jídlo, povolání,“) čímž jsme ihned naladili na přátelskou notu.
Vystoupili jsme v Zátoru a po ještě zmrzlé cestě vyrazili směrem do Ježníku. Celou dobu nám svítilo sluníčko a bylo příjemně chladno, takže se i ti horkokrevní z nás docela zchladili. Cesta nám příjemně ubíhala, ovšem když se zčistajasna na trase objevili dva koně, docela jsme se zlekli. Naštěstí se za chvíli objevili i jich páničkové a nikdo nebyl udupán. Později jsme došli k závěru, že koně jen chtěli Vojtův pomeranč (nedali jsme jim ho). ;)
Krátká přestávka na oběd a hurá na rozhlednu, která se jmenovala Vyhlídka! Místní si v doslovných názvech libují, jak jsme zjistili dle cedule nahoře. Aspoň se člověk neplete.
Naše cesta pokračovala vesnicí Ježník tak dlouho, dokud jsme nenašli zastávku s lavičkou na naší straně. Když přijel autobus, svezli jsme se do Krnova a vlakem zpátky do Opavy.
Měli jsme se krásně, a proto nám výlet tak rychle utekl.
Terezie Smolková