O tom, že 31. prosince před půlnocí není radno pohybovat se samostatně na určitých místech, zvláště okolo jaktařské fary, sám bez doprovodu, se mohlo přesvědčit i naše spolčo, které radostně očekávalo příchod nového roku v již zmíněné budově. V oblasti kolem fary řádila Střevní viróza, splašený Vlak zážitků komplikoval místní dopravu, skupinka Čokoholiků pojídala veškerou dostupnou čokoládu… Přes to všechno jsme se museli dorozumívat posunky prostřednictvím Pantomimické pošty. Ale nebojte se, všechno to jsou názvy her, které jsme hráli.

Celý večer jsme zakončili adorací v kapli. Moc se nám to líbilo a už se těšíme na dalšího Silvestra!

Bětka a Maruška Hanušovy

Zobrazit další fotky (12)

Druhý srpnový týden se naše spolčo vydalo na pár dní do Beskyd. Počasí nám přálo a nálada byla přímo ukázková, a tak nic nebránilo tomu, aby naše třináctičlenná skupinka v čele s otcem Petrem obsadila chatu v lesích blízko vesnice Morávka. V prázdninovém ruchu jsme zde hledali nejen klid, čerstvý vzduch a vůni lesa, ale také duchovní nabití a fyzickou zátěž. Každý nový den jsme začínali snídaní a modlitbou a následně kráčeli vzhůru napříč lesem. Po dosažení vrcholu jsme společně vymýšleli nové dosud neobjevené možnosti, jak zdolávat horský terén. Večer jsme ve spleti tónů kytar zpívali písně a prožívali společně mši svatou. Vzduch byl přímo prosycen Boží přítomností. Po celou dobu nás doprovázela veselá nálada a krásné počasí. Hráli jsme hry, zpívali u ohně a učili se masáž nohou. Také jsme prověřovali vzájemnou důvěru a stáli při zrodu zkreslených informací ve hře „Tichá pošta“. Poslední večer jsme na vlastní kůži zakusili velikost a sílu přímluvné modlitby. Čas strávený v Beskydech byl nezapomenutelným zážitkem pro nejednoho z nás.

Marie Cihlářová