Dnes na 19. neděli v mezidobí jsme přivítali nového kněze naší farnosti. Milý otče Mirku, přejeme Vám, ať se u nás cítíte jako doma.
Po mši svaté jsme měli možnost si popovídat u kávy a čaje ve farní kavárně. Mnozí z nás též využili možnosti vypůjčit si knihy ve farní knihovně.
… Vyprošujeme Vám Boží požehnání a ochranu Panny Marie. Přejeme Vám, ať v nové farnosti najdete mnoho nadšených spolupracovníků, ať Vám náš nebeský Otec dá jistotu své blízkosti a radost z kněžské služby…
zněly radostné zpěvy scholy na Bílou sobotu. Obřady „veliké noci=Velikonoc“ začaly po západu slunce. V kostele se zhasla všechna světla a my jsme se shromáždili kolem ohně, který hořel před kostelem. Po požehnání ohně následovalo požehnání velikonoční svíce – „paškálu“.
Na Velký pátek se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Je to výhradní den v roce, kdy středem církevní liturgie a jejím vrcholným momentem není eucharistie, ale kříž.
Nepatrným projevem naší účasti na Kristově utrpení je náš dnešní půst.
Na začátku obřadů padá kněz před oltářem na tvář, aby tak vyjádřil náš zármutek nad Kristovým utrpením, ale i naši ochotu nést životní kříže a tak Ježíše následovat.
V tento den si připomínáme den ustanovení Nejsvětější svátosti a ustanovení kněžství. V liturgii se objevuje obřad mytí nohou. Je to vnější vyjádření rozhodnutí napodobovat Kristovu pokoru a ducha služebné lásky bez ohraničení.
