Archiv autora: Jan Hanuš

Setkání s Mikulášem

V neděli 11. 12. 2016 jsme na faře měli vzácnou, až nebeskou návštěvu. Ale po pořádku. Všichni jsme se sešli na faře ve tři hodiny odpoledne. Nejprve se nás otec Petr zeptal, zda jsme byli celý rok hodní a zda si myslíme, že přijde Mikuláš. Ono to totiž není jen tak, Mikuláš má hodně práce a tak každý rok čekáme, jestli mu i letos na nás vyjde čas.

Mládež ze spolča si pro děti připravila scénku o Majdě, která si chtěla vzít Štěpána, jenže byla chudá a Štěpánova maminka nechtěla dovolit, aby se se Štěpánem vzali. Naštěstí jim pomohl jeden cizinec, který ze své výplaty daroval chudé rodině několik zlaťáků (ale tajně, aby o tom nevěděli).

Děti chtěly Majdě taky pomoci, na každém stanovišti (které byly po celé faře a kde děti plnily nejrůznější úkoly) dostaly penízek a když měly všechny penízky, daly je do měšce pro Majdu. Takže všechno dobře dopadlo a Majda si Štěpána vzít mohla.

A nakonec to nejlepší! Když jsme všichni zavolali:,,Mikuláši,’’ ozvalo se zabušení na dveře a Mikuláš i s andělem vešel. Kdo zazpíval písničku, ten dostal balíček se spoustou dobrot. Potom se s námi Mikuláš rozloučil a i se svým andělem šel o dům dál. Společně s otcem jsme se pomodlili, rozloučili se a vydali domů. Snad Mikulášovi vyjde čas i příští rok.

Terka Smolková

Nádherný, nádherná, nádherné…

dsc_7111

Tato slova zazněla z úst otce Petra na závěr koncertu, který v jaktařském kostele na první neděli adventní připravila naše schola. Nádherný patřilo Bohu, nádherná – Panně Marii, nádherné – vystoupení scholy…

Během koncertu zazněly rorátní písně z 16. století i současné adventní písně různých autorů. Posluchači naplnili kostel téměř do posledního místečka a malé i velké umělce odměnili obrovským potleskem.

Za všechny posluchače děkujeme za krásný duchovní a umělecký zážitek.

Začal advent!

Také v našem farním společenství jsme vstoupili do adventní doby. Poslechněme si, co k adventu řekl P. Karel Satoria.

Tématem adventu nejsou Vánoce, ale přicházející Bůh, ne jenom ten za vlády Tiberia nebo ten, který přijde na konci věků, nýbrž ten, který přichází. Advent nechce odesílat do minulosti ani být poslem budoucnosti. Uvádí mne do přítomnosti: Pán přichází, tluče, chce vejít. Teď a tady. To, co Ježíš slibuje a k čemu nás zve, což je plnost života, nemáme kde jinde prožít než v přítomnosti. Nic jiného ostatně nemáme. S tímhle vědomím naslouchám příslibům evangelia jako něčemu, co buď objevím coby slovo pro přítomnost, nebo jsem to ještě vůbec neobjevil…

…a prošli jsme branou milosrdenství

dsc_3936

V sobotu 1. října se asi 80 farníků naší farnosti (což je dvakrát více než loni) zúčastnilo farní pouti na Cvilín. Někteří putovali pěšky, jiní na kolech, ostatní auty. První z nás dorazili v 10.00 a začali modlitbou růžence. O půl hodiny později už sloužil otec Petr mši svatou. Po mši svaté jsme všichni prošli průvodem „branou milosrdenství“, poté byla adorace a po ní mohli zájemci uctít obraz Panny Marie. Po části duchovní následovalo agapé. Tři druhy výborných gulášů uvařila paní Hanušová. Když jsme vše snědli, nasedli jsme na kola a auta a rozjeli jsme se k domovu. Počasí bylo nádherné, kázání poučné, prostředí skvělé, poutníci veselí … už se těšíme na další pouť.

P.S. Více ve fotogalerii…

Poděkování.

Děkuji panu fotografovi za moc pěkné snímky, které mi dokreslují atmosféru popisovanou mi mou ženou a mými syn. Pro pracovní povinnosti (směnný provoz v zaměstnání) jsem se letos nemohl zúčastnit. Popisování průběhu pouti bylo téměř tak barvité jako snímky v galerii. Děkuji také našemu otci Petrovi za tento nápad a vytrvalost v pořádání této (i jiných) farní pouti. Děkuji všem, díky kterým mohla být. Zdař Bůh.

Tomáš Pchálek