Stalo se tradicí, že se na Silvestra schází společenství mladých na faře, aby důstojně oslavilo konec uplynulého roku. Ne jinak tomu bylo i letos. Večer pro nás začal mší svatou a skončil adorací a půlnočními ohňostroji. O tom, co se dělo mezitím, jen tiše vypráví pořízené fotografie.
Za spolčo mladých Vám přejeme vše nejlepší do nového roku 2015.
Celkem odevzdalo lístek 215 lidí, z toho bylo 42 % mužů a 58 % žen. Dále 37 % farníků uvedlo, že jsou výdělečně činní a 63 % uvedlo opak. Následují věkové pyramidy s rozdělením podle pohlaví a výdělečné činnosti.
Sobota 17. května nebyla jen tak ledajakou sobotou, byl to den, kdy se jaktařské spolčo vydalo na výlet do Olomouce. Sešli jsme se ráno na východním nádraží, koupili si lístky na vlak a už jsme jeli směr Olomouc. Chvíli jsme čekali v Ostravě, ale nakonec jsme dorazili do cíle. Shledali jsme, že je jen o trochu krásnější než naše Jaktař.
Dne 5. 2. naše společenství vyrazilo na čtyřdenní výlet do Sobotína u Šumperku. Po pohodové cestě jsme se ubytovali na místní faře, kde nás srdečně přivítala paní domácí. Během čtyř dnů jsme vyrůstali jak po fyzické, tak po duchovní stránce. Společná modlitba a mše svatá byly nedílnou součástí našeho dne, našel se ale samozřejmě i čas na oddychové aktivity. Vyšlapali jsme túru k Červenohorskému sedlu, či jsme si vyšli na výlet do Šumperku, často si jen tak pinkali stolní tenis, čím se dalo i nedalo. Na dva dny se na nás přijel podívat i otec Petr, který nás přivedl k zamyšlení nad naší vírou. Připravili jsme si na něj otázky týkající se víry, na které zatím hledáme odpovědi. Určitě je na místě mu podělovat za jeho čas, který nám věnoval. A nejen jemu. Samozřejmě i Klárce, Janče, Jirkovi a vlastně všem, kteří s námi toto společenství tvořili. Myslím, že jsme si odvezli plno nových zážitků, trochu více se poznali a hlavně: ……… ať to všechno „zžhne“ a je hodně kečupu.
Anežka Rychlá
O tom, že 31. prosince před půlnocí není radno pohybovat se samostatně na určitých místech, zvláště okolo jaktařské fary, sám bez doprovodu, se mohlo přesvědčit i naše spolčo, které radostně očekávalo příchod nového roku v již zmíněné budově. V oblasti kolem fary řádila Střevní viróza, splašený Vlak zážitků komplikoval místní dopravu, skupinka Čokoholiků pojídala veškerou dostupnou čokoládu… Přes to všechno jsme se museli dorozumívat posunky prostřednictvím Pantomimické pošty. Ale nebojte se, všechno to jsou názvy her, které jsme hráli.
Celý večer jsme zakončili adorací v kapli. Moc se nám to líbilo a už se těšíme na dalšího Silvestra!
Bětka a Maruška Hanušovy
