Milí farníci,
po sobotní vigilii budeme pokračovat ve slavení na faře. Přijďte!
Archiv rubriky: Nezařazené
Valentýnský řetěz modliteb
Ve středu 14.2. budeme slavit svátek svatého Valentýna. Tento světec během svého života bojoval za křesťanská manželství. V současné době málokdo bojuje za plné prožívání lásky a svatý Valentýn je vnímán spíše jako komerční růžový světec…
Naše spolčo se snaží svátek svatého Valentýna prožít jinak. Maru s Vojtou vymysleli řetěz modliteb za čistotu a plné prožívání lásky.
Každou hodinu se bude člen našeho spolča modlit. Budeme moc rádi, když se k nám 14. 2. (Popeleční středa) přidáte
Spolčo
Příprava Vánoc
Připravit vše na slavení Vánoc v naší farnosti vyžaduje vždy spoustu času a energie mnoha farníků. Je třeba uklidit kostel, přivézt a nachystat vánoční stromy, postavit betlém, připravit vše k liturgickému slavení.
Letošní čtvrtá neděle adventní připadla na 24. prosinec. Na stavění betléma a chystání stromků jsme proto měli velmi krátkou dobu. Několik chlapů a ministrantů se spolu s otcem Mirkem sešlo v sobotu 23. prosince ke stavbě betléma a přípravě stromů. V neděli dopoledne na čtvrtou neděli adventní pak ministranti a schola dokončili stavbu betléma a ozdobili stromky. V neděli v noci bylo vše připraveno k radostnému slavení „půlnoční“ mše svaté.
DÍKY!
Na věnci již hoří první svíce
Dnes jsme vstoupili do adventní doby. Na první neděli adventní jako už je u nás tradicí, požehnal otec Mirek adventní věnce. Na ranní mši farníci přinesli osm věnců a o půl desáté jich bylo sedmnáct.
Z žehnací modlitby:
Děkujeme ti, Pane, náš Bože, za to, že nám dopřáváš milost nového začátku. Dej, ať v průběhu adventní doby roste naše radost a naděje. Ať jdeme vstříc tvému Synu, Spasiteli světa. Prosíme, ať je pro nás tento adventní věnec znamením tvého požehnání, ať je i náš život stále více prozářen světlem tvé milosti. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Lepší mječ než nemječ
Jak jistě každý ví, 17. 11. byl státní svátek, tudíž volno, a tak spolčo nelenilo a vyrazilo do Frenštátu – za otcem Petrem. Cesta byla poměrně veselá, jelikož nikdo z nás pořádně neznal trasu, tak jsme se párkrát vraceli a možná trochu zbytečně zajížděli, ovšem Vojtovi a Vojtovi patří obrovský dík za to, že nás v pořádku dovezli tam i zpět. Ubytovaní jsme byli na faře v Tiché – bývalém obydlí otce Mirka. Sice už tam nejsou ovečky, ale fara je to moc pěkná, i když tedy trošku studená, zvláště když nefunguje termostat (jak jsme zjistili).