V sobotu 23.9.2017 jsme se opět po roce sešli na faře, abychom oslavili svátek některého z českých svatých, letos svatou Hedviku, a zároveň jsme se o ní něco naučili. A jak to probíhalo?
Archiv rubriky: Nezařazené
Dvojnásobná radost na Misijní neděli
Dnes jsme v našem kostele slavili Misijní neděli. Připojili jsme se tak k celosvětové církvi, která vždy předposlední říjnovou neděli slaví Světový den modliteb za misie.
Text jedné z písní, které zpívala schola zní:
Posílám vás ke všem lidem ze všech ras a národů,
abyste je shromáždili jako rolník úrodu.
Já jsem s vámi vždy a všude budu církvi pomáhat,
aby nové učedníky uvítala do svých řad.
Křtěte dospělé i děti, křest jim bude znamením,
že mi patří a že já se ve své lásce neměním.
Velkou radost nám tedy udělalo to, že jsme mohli v našem společenství přivítat malého Honzíka, se kterým jsme oslavili jeho křest.
Naše farní společenství se již tradičně zapojuje také do akce Misijní koláč. Po mši svaté prodáváme koláče a další výrobky. Výtěžek z prodeje pak putuje skrze Papežské misijní dílo všem, kteří tuto finanční pomoc potřebují. Děkujeme všem, kteří napekli koláče a buchty a připravili i další výrobky a jejich prodej.
„On vpravdě ráno vzkříšen vstal! Proč hledat v prázdném hrobě dál?“,
zněly radostné zpěvy scholy na Bílou sobotu. Obřady „veliké noci=Velikonoc“ začaly po západu slunce. V kostele se zhasla všechna světla a my jsme se shromáždili kolem ohně, který hořel před kostelem. Po požehnání ohně následovalo požehnání velikonoční svíce – „paškálu“.
Velký pátek
Na Velký pátek se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Je to výhradní den v roce, kdy středem církevní liturgie a jejím vrcholným momentem není eucharistie, ale kříž.
Nepatrným projevem naší účasti na Kristově utrpení je náš dnešní půst.
Na začátku obřadů padá kněz před oltářem na tvář, aby tak vyjádřil náš zármutek nad Kristovým utrpením, ale i naši ochotu nést životní kříže a tak Ježíše následovat.
Zelený čtvrtek
V tento den si připomínáme den ustanovení Nejsvětější svátosti a ustanovení kněžství. V liturgii se objevuje obřad mytí nohou. Je to vnější vyjádření rozhodnutí napodobovat Kristovu pokoru a ducha služebné lásky bez ohraničení.
